Placky se špendlíkem na batoh, nebo na sako? Rozhoduje umístění

Placka se spínacím špendlíkem nepatří jen na školní batoh. Na klopě saka, na pásku kabelky nebo na plátěné tašce působí jako drobný šperk, jen se s ní musí zacházet jinak než s broží. Většina zklamání nevzniká kvůli placce samotné, ale kvůli látce, na kterou ji připnete, a kvůli tomu, kolik jich najednou nosíte.

Omyl první: placky jsou pro puberťáky

Placky mají kořeny v politických kampaních, koncertních suvenýrech a fanouškovských klubech, takže je dlouho nosili hlavně dospělí. Dětský dojem vzniká až ve chvíli, kdy jich visí deset vedle sebe na jedné kapse.

Dospělému outfitu sluší jedna nebo dvě placky s jednoduchým motivem: písmeno, geometrický tvar, jednobarevná plocha, drobná ilustrace. Matný povrch působí klidněji než lesklý a menší průměr kolem dvou a půl centimetru se hodí na klopu, větší na tašku nebo batoh.

Špendlík látce neuškodí?

Uškodí, pokud ho píchnete do nevhodného materiálu. Spínací špendlík je silnější než jehla a u jemných tkanin roztlačí vlákna tak, že po něm zůstane viditelná dírka nebo zatržené očko.

Bez obav můžete placku připnout na džínovinu, kanvas, plátěné tašky, silnější vlnu a filc. Opatrnost chce úplet, satén, hedvábí, šifon a tenké syntetické halenky. U pleteného svetru se vyplatí špendlík provléct mezi oka, ne skrz vlákno, a placku nenosit na místě, kde se svetr natahuje, třeba na lokti nebo přes hrudník u přiléhavého střihu.

Kůže a koženka jsou zvláštní případ. Dírka v nich zůstane natrvalo, takže placku připínejte jen tam, kde vám stopa nebude vadit, nebo zvolte místo s prošitím, kam se špendlík schová.

Omyl druhý: čím víc placek, tím osobitější styl

Hromada placek splývá v barevný šum a oko na žádné neulpí. Výrazněji působí malá skupina se společným jmenovatelem.

Fungují tři přístupy. Jednobarevná řada, kdy všechny placky ladí do jednoho odstínu a liší se jen motivem. Lichý počet, tedy tři nebo pět kusů v nepravidelném shluku. A samotářka, jediná placka na neobvyklém místě, například na lemu kapsy nebo na řemínku hodinek z textilu. Pokud placky sbíráte, nemusíte je nosit všechny najednou: obměňujte je jako náušnice.

Na tenké halence drží stejně dobře jako na bundě

Nedrží. Lehká látka se pod váhou kovové placky prohne a placka se otočí motivem dolů nebo do strany. Navíc tahá za jedno místo, takže se tam látka časem vytáhne.

Na tenké oblečení volte placky s menším průměrem a lehkým plastovým tělem. Druhou možností je podložit rub kouskem pevné vlizelíny nebo filcu, kterým špendlík projde spolu s látkou a váhu rozloží. Na rubové straně tak vznikne drobná výztuha, kterou zvenku nikdo neuvidí.

Omyl třetí: placku můžete vyprat s oblečením

V pračce se špendlík snadno rozepne, zachytí o jiný kus prádla a protrhne ho. Kovová zadní strana může na mokré světlé látce zanechat rezavý flíček a potisk placky se otírá o buben.

Placky před praním vždy sundejte a uložte do krabičky nebo na kus korkové desky, kde se špendlíky neohnou. Ušpiněný povrch otřete vlhkým hadříkem, nikdy ho nenamáčejte, protože voda zateče pod fólii a motiv se zvlní.

Kam placku připnout, aby nepůsobila náhodně

Nejbezpečnější je místo, kde by byla brož nebo odznak: klopa saka či kabátu, horní část kapsy na košili, náprsní strana riflové bundy. Vypadá tam záměrně a látka v těch místech bývá pevnější.

Na doplňcích si můžete dovolit víc. Placka na pásku plátěné tašky, na čepici z pevného úpletu nebo na šňůrce od klíčů nic nezničí a snadno ji vyměníte. Na batohu se vyplatí připnout ji na přední kapsu, ne na ramenní popruh, kde se špendlík při každém nasazení otírá o oblečení.

Pokud se placka rozepíná sama, stáhněte jemně kleštěmi zámek špendlíku, aby pevněji zacvakl. U oblíbených kusů pomůže i tenká silikonová zarážka na hrot, jakou se jistí náušnice. Placka pak drží i na kabelce, se kterou běháte celý den.

Zdroje

• Česká obchodní inspekce
• Uměleckoprůmyslové museum v Praze