Dají se úzkosti zvládnout? Ano, a pomoc bývá blíž, než čekáte
Úzkost, která vás budí ve tři ráno, sevře hrudník v obchodě nebo nedovolí odejít z domu, se léčit dá. Nejlépe prozkoumaná je psychoterapie, u výraznějších potíží ji lékař může doplnit léky. První krok přitom nemusí být složitý: stačí praktický lékař, psycholog nebo telefonická linka, kde vás vyslechnou ještě dnes.
Kdy už nejde o běžnou nervozitu?
Strach před zkouškou nebo pohovorem je přirozený a odezní, když situace skončí. O úzkostnou poruchu se může jednat, když obavy přicházejí bez jasného důvodu, trvají týdny, berou vám spánek a začnete se kvůli nim vyhýbat místům, lidem nebo činnostem.
Úzkost se často ozývá tělem. Bušení srdce, třes, lapání po dechu, sevřený žaludek, průjem, závratě nebo napětí ve svalech. Mnoho lidí proto nejdřív obchází kardiology a gastroenterology. Vyšetření těla má smysl, protože podobné příznaky mohou mít i jiné příčiny, třeba porucha štítné žlázy. Když jsou výsledky v pořádku, je dobré myslet i na psychiku.
Komu se ozvat jako prvnímu?
Nejjednodušší cesta vede přes praktického lékaře. Zná vaši zdravotní historii, může vyloučit tělesné příčiny a doporučit další odborníky. K psychiatrovi se v Česku můžete objednat i přímo. Klinický psycholog a psychoterapeut se věnují rozhovorové léčbě; podmínky úhrady z veřejného pojištění se liší, proto se na ně zeptejte už při objednání.
V řadě regionů fungují centra duševního zdraví, která propojují psychiatrickou, psychologickou i sociální pomoc. Pokud potřebujete mluvit hned, je tu Linka první psychické pomoci na čísle 116 123, kam můžete zavolat anonymně.
Co dělat, když přijde záchvat paniky?
Panická ataka je velmi nepříjemná, ale sama o sobě vás nezabije, i když to tak v tu chvíli působí. Obvykle během několika minut dosáhne vrcholu a pak slábne.
Pomáhá zpomalit výdech, tedy vydechovat déle, než se nadechujete. Zaměřte pozornost na okolí: pojmenujte pět věcí, které vidíte, čtyři, které slyšíte, tři, kterých se můžete dotknout. Nohy pevně opřete o zem. Neutíkejte z místa, pokud nemusíte, protože útěk mozek naučí, že situace byla opravdu nebezpečná.
Bolest na hrudi, která se šíří do ruky nebo čelisti, nová dušnost nebo pocit na omdlení u člověka, který nic podobného nezažil, vyžadují zavolat záchrannou službu na 155. Rozlišit infarkt od panické ataky doma nejde.
Jak vlastně terapie pomáhá?
U úzkostí bývá často doporučovaná kognitivně behaviorální terapie. Učíte se v ní rozpoznat myšlenky, které strach živí, a postupně se vystavovat situacím, kterým se vyhýbáte, v bezpečném tempu. Výsledky se obvykle neobjeví po prvním sezení, ale po několika týdnech pravidelné práce.
Léky předepisuje psychiatr nebo praktický lékař. Některé působí rychle, ale nehodí se na dlouhé užívání, jiné nastupují pozvolna. Volbu, dávkování i případné vysazování je nutné řešit s lékařem, nikdy ne podle rady známých.
Co můžu udělat sama mezi návštěvami?
Pravidelný spánek a pohyb nejsou zázračný lék, ale úzkost zhoršují nevyspání, nadbytek kávy a energetických nápojů i alkohol, který krátce uleví a druhý den strach zesílí. Svižná chůze nebo plavání několikrát týdně pomáhá tělu vybít napětí.
Užitečné je psát si, kdy úzkost přichází a co jí předcházelo. S takovým zápisem se v ordinaci mluví snáz a terapeut uvidí souvislosti rychleji.
Můj tip: Radila bych svěřit se s úzkostmi aspoň jednomu blízkému člověku a předem se domluvit, jak vám může pomoct, když se zhorší. Někdy stačí, že s vámi zůstane na telefonu, než záchvat odezní. Je to jednoduchý krok, který ubere pocit, že na to jste sama.
Jak poznat, že pomoc potřebuje někdo blízký?
Všímejte si změn: člověk přestane chodit ven, ruší schůzky, nespí, stěžuje si na tělesné potíže bez jasné příčiny. Nabídněte rozhovor bez hodnocení a pomoc s objednáním k odborníkovi. Pokud mluví o tom, že nechce žít, nečekejte a volejte 155 nebo krizovou linku.
Zdroje
- Národní ústav duševního zdraví
- Psychiatrická společnost ČLS JEP
- Ministerstvo zdravotnictví ČR
Publikováno: 16. 08. 2026
Kategorie: Krása