Přírodní, nebo běžná kosmetika? Rozhoduje složení, ne obal

Slovo „přírodní“ na krabičce krému samo o sobě nic nezaručuje. Pro kosmetiku v Evropské unii neexistuje zákonná definice přírodního výrobku, takže si ho může na obal napsat i přípravek, který obsahuje jedinou bylinnou složku. Spolehlivější vodítko najdete na zadní straně, v seznamu složení.

Co se za označením skrývá

Přírodní kosmetika obvykle stojí na rostlinných olejích, máslech, voscích, hydrolátech a extraktech, které jsou zpracované šetrnými postupy. Výrobci se často řídí mezinárodní normou ISO 16128, podle níž se počítá podíl složek přírodního původu. Norma ale neurčuje hranici, od které smíte výrobek nazvat přírodním.

Přísnější jsou soukromé certifikace. Jejich loga zaručují, že výrobek splnil pravidla daného certifikačního systému, například zákaz některých syntetických konzervantů nebo minimální podíl ekologicky pěstovaných surovin. Pravidla se mezi systémy liší, takže logo vypovídá o přístupu výrobce, ne automaticky o vhodnosti pro vaši pleť.

Všechny kosmetické přípravky na trhu EU, přírodní i nepřírodní, musí splnit stejné požadavky na bezpečnost. Žádná z obou skupin tedy není „chemie“ v hanlivém smyslu, protože chemické látky tvoří úplně všechno.

Jak přírodní složky na kůži pracují

Rostlinné oleje a másla doplňují tuky v ochranné vrstvě kůže a zpomalují odpařování vody. Bambucké máslo zjemní suchou pokožku na loktech, jojobový olej se díky složení podobnému kožnímu mazu snadno vstřebává. Glycerin a aloe vera vážou vlhkost.

Syntetické složky nemusí být horší. Některé, třeba kyselina hyaluronová vyráběná biotechnologicky nebo stabilizované formy vitaminů, fungují spolehlivěji než jejich rostlinné protějšky. Silikony vytvoří na vlasech hladký film, který přírodní kosmetika nahrazuje oleji, a ty mohou jemné vlasy zatížit.

Číst složení jako seznam, ne jako reklamu

Složení se uvádí v mezinárodním názvosloví INCI a řadí se sestupně podle množství. Co je na prvních pěti místech, tvoří většinu výrobku. Pokud „s arganovým olejem“ hlásá přední strana a Argania Spinosa Kernel Oil najdete až za parfémem, je ho tam velmi málo.

Rostliny se v INCI uvádějí latinsky, například Butyrospermum Parkii pro bambucké máslo nebo Calendula Officinalis pro měsíček. Látky pod jedním procentem mohou být uvedeny v libovolném pořadí.

Přírodní neznamená jemné

Esenciální oleje, extrakty z citrusů, heřmánku nebo arniky a přírodní parfemace patří mezi časté spouštěče kožních alergií. Lidé s ekzémem nebo citlivou pletí bývají na některé rostlinné složky citlivější než na jednoduchý syntetický krém bez parfému.

Na obalu hledejte vyjmenované alergeny vonných látek, například limonene, linalool nebo citral. Výrobce je musí uvést, když jejich obsah přesáhne stanovenou hranici, i když pocházejí z rostlinného oleje. Nový přípravek vyzkoušejte nejdřív na malé ploše, třeba na vnitřní straně předloktí, a sledujte kůži dva dny.

Domácí výroba a její slabá místa

Pleťová maska z jogurtu a medu na jedno použití je bezpečná volba. Horší je to s krémy a tonikem, které obsahují vodu a míchají se do zásoby. Ve vodní fázi se bez konzervantu během několika dnů množí bakterie a plísně, i když to není vidět ani cítit.

Pokud kosmetiku vyrábíte doma, volte bezvodé recepty, tedy balzámy, tělová másla a olejové séra. Míchejte malé dávky, používejte čisté nádobky a uchovávejte je v chladu. Citronovou šťávu a ocet na pleť nenanášejte, kyselost a citlivost na slunce dokážou kůži podráždit.

Podle čeho vybírat ve skutečném životě

Začněte potřebou pleti, ne filozofií. Suchá pokožka ocení oleje a másla, mastná lehké gely a hydroláty, citlivá co nejkratší složení bez parfému. Přírodní a konvenční produkty můžete klidně kombinovat, třeba přírodní čisticí olej a běžný opalovací krém s ověřeným ochranným faktorem.

U trvalých potíží, jako je akné, růžovka nebo ekzém, nečekejte na zázračnou bylinu a objednejte se k dermatologovi.

Můj tip: Při nákupu bych se řídila prvními pěti složkami v INCI, ne barvou obalu. Když mezi nimi najdete olej nebo máslo, které vaše pleť snáší, máte z výrobku víc než z jakéhokoli zeleného lístku na víčku.

Zdroje

• Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1223/2009 o kosmetických přípravcích
• Státní zdravotní ústav
• Česká dermatovenerologická společnost ČLS JEP